Jantar – Rovno, Ukrajina

Litevský jantar, často označovaný jako baltský jantar, je jedním z nejvyhledávanějších a nejcennějších druhů jantaru na světě. Vznikl z pryskyřice pravěkých borovic, které rostly v oblastech okolo Baltského moře přibližně před 44–54 miliony let.

Vlastnosti a vzhled

Litevský jantar je charakteristický svou výraznou a často světle až tmavě žlutou barvou, přecházející do medových či oranžových odstínů. Existují ale i tmavší, hnědé až skoro černé exempláře, méně časté jsou varianty téměř bílé či nazelenalé. Vzhledem k vysokému obsahu kyseliny jantarové (až kolem 8 %) bývá baltský jantar v porovnání s jinými druhy považován za kvalitnější. Často obsahuje přírodní inkluze, například bublinky vzduchu, zbytky rostlin či drobný hmyz, což výrazně zvyšuje jeho sběratelskou i estetickou hodnotu.

Sběr a zpracování

Průmyslová těžba jantaru v Litvě v současnosti neprobíhá ve velkém měřítku jako například v Kaliningradské oblasti. Místo toho se jantar v Litvě tradičně sbírá na pobřeží Baltského moře, především v okolí měst Palanga, Klaipėda a Šventoji, kde ho mořské vlny vyplavují na pláže – nejčastěji po bouřkách.

Litva je však významným centrem zpracování jantaru a patří mezi uznávané světové výrobce jantarových šperků. Surový jantar se nejprve třídí podle velikosti, barvy a kvality, poté následuje řezání, broušení a leštění. Tento proces zvýrazňuje přirozenou kresbu, lesk a jedinečný charakter každého kamene.