Jantarové srdíčko – Sumatra, Indonésie – náhodný kus

Indonéský jantar je specifický svou jedinečnou barevností, geologickým stářím a vzácným obsahem inkluzí. Patří mezi relativně nově objevené jantarové zdroje a v posledních desetiletích si získal popularitu, zejména díky vzácným modrým a zeleným variantám.

Původ

Indonéský jantar pochází především z ostrovů Sumatra, Borneo (Kalimantan) a Sulawesi. Nejznámější naleziště se nachází v provincii Aceh na Sumatře. Geologický původ tohoto jantaru sahá do období miocénu, tedy přibližně 20 až 23 milionů let zpět.

Barvy a optické vlastnosti

Indonéský jantar se vyskytuje v širokém spektru barev. Nejcennější je modrý jantar, který pod UV světlem nebo na přímém slunečním svitu fluoreskuje modrým svitem. Tento efekt je způsoben přítomností aromatických uhlovodíků. Modrá barva se však neprojevuje za všech podmínek –nejlépe je viditelný pod UV světlem nebo na přímém slunci. Zelený jantar je vzácnější a svou barvu získává díky příměsím a přirozené oxidaci. Červené a hnědé varianty jsou běžnější a svým vzhledem připomínají baltský jantar. Zlatý jantar je čirý a má medově žluté odstíny.

Složení a fyzikální vlastnosti

Tvrdost indonéského jantaru se pohybuje mezi 2 a 2,5 na Mohsově stupnici, což znamená, že je poměrně měkký a lze jej snadno poškrábat. Hustota se pohybuje mezi 1,05 až 1,10 g/cm³, což je důvod, proč často plave ve slané vodě. Chemicky obsahuje méně kyseliny jantarové než baltský jantar, což jej odlišuje.

Inkluze

Na rozdíl od dominikánského nebo barmského jantaru obsahuje indonéský jantar inkluze hmyzu jen velmi vzácně. Nejčastěji se v něm nacházejí rostlinné zbytky, jako jsou úlomky listů, jehličí nebo bublinky pryskyřice. Vzduchové bubliny mohou vytvářet zajímavé optické efekty. Zřídka se objevují i mikroorganismy. Geologické podmínky a stáří tohoto jantaru pravděpodobně neumožnily zachování většího množství živočišných inkluzí.

Těžba

Těžba indonéského jantaru probíhá ručně v tropických džunglích, často v uhelných sedimentech. Po vytěžení se jantar brousí, leští a prodává buď jako surovina, nebo jako zpracovaný šperk.

Indonéský jantar je oblíbený v Asii, Evropě i USA. Jeho cena závisí na barvě, průhlednosti a přítomnosti inkluzí. Modrý jantar je nejvzácnější a nejdražší. Zelený jantar je rovněž vzácný, ale cenově dostupnější. Červený a zlatý jantar patří mezi běžnější a levnější varianty. Používá se zejména pro výrobu náhrdelníků, náramků, prstenů a dekoračních předmětů. Často se kombinuje se stříbrem nebo jinými drahými kovy.

Pravost

Existuje několik způsobů, jak ověřit pravost indonéského jantaru. Při solném testu jantar plave ve slané vodě s hustotou vyšší než 1,1 g/cm³. Pod UV světlem modrý jantar fluoreskuje modře, zelený jantar často žlutě. Zahřátý jantar vydává typickou pryskyřičnou vůni. Na dotek je pravý jantar teplý a nelepkavý, na rozdíl od plastových napodobenin, které bývají chladné a příliš lehké.

Na trhu se vyskytuje mnoho padělků. Často se prodávají plastové napodobeniny nebo lisovaný jantar, který vzniká slisováním malých úlomků. Tento typ má nižší hodnotu než přírodní jantar. Další častou záměnou je kopál – mladší přírodní pryskyřice stará pouze 1 až 5 milionů let.