Trilobit Ellipsocephalus hoffi – Jince, ČR

Trilobiti byli mořští členovci, kteří obývali světová moře po dobu více než 270 milionů let – od raného kambria až do konce permu (přibližně před 521 až 252 miliony lety). Jsou považováni za jedny z nejstarších a nejdéle přežívajících komplexních živočichů v historii Země. Jejich název je odvozen od trojlaločné stavby těla (trilobit = třílaločný), které se skládalo z hlavového štítu (cephalon), hrudních článků (thorax) a ocasního štítu (pygidium). Fosilie trilobitů se nacházejí po celém světě, ale některé lokality, jako je Barrandien v České republice, patří k nejvýznamnějším. Právě odtud pochází i slavný druh Ellipsocephalus hoffi.

Trilobit Ellipsocephalus hoffi patří mezi zástupce středního kambria a je jedním z nejznámějších fosilních druhů vyskytujících se v oblasti Jince, která se nachází ve středních Čechách. Jedná se o menšího trilobita s charakteristickým oválným tělem, dlouhým zhruba kolem dvou až tří centimetrů, přičemž jeho hlavový štít (cephalon) i ocasní část (pygidium) jsou poměrně zaoblené. Rod Ellipsocephalus je v paleontologii znám svým jednoduchým vzhledem a menším počtem článků v hrudní části, což napovídá, že se vyvíjel v relativně rané fázi evoluce trilobitů.

Barevné variace a vzorování

Většina dochovaných exemplářů Ellipsocephalus hoffi má fosilní schránku zbarvenou do tmavě šedých až černých odstínů, což je dáno minerálními procesy, které probíhaly při fosilizaci v sedimentech bohatých na organické zbytky a železo. Barevné odchylky nejsou u tohoto druhu tak výrazné jako u některých pozdějších trilobitů, přesto se při preparaci může objevit jemný náznak světlejších tónů nebo drobných skvrn, které odrážejí původní členění pokožky. Křehčí struktury, jako jsou oční laloky nebo jemné segmentové linie, se často dochovávají ve slušné kvalitě, takže lze pozorovat detailní anatomické rysy schránky.

Geologické zvláštnosti

Lokalita Jince spadá do tzv. Barrandienu, geologické oblasti proslulé bohatým výskytem fosilií ze starších prvohor. V období kambria tvořila dnešní česká kotlina okraj mělkého moře, kde se v jemných bahnitých sedimentech ukládaly zbytky mořských organismů. Tato jemnozrnná usazenina umožnila relativně dobré zachování fosilního materiálu, což platí i pro trilobity. Kambrium v okolí Jinců se vyznačuje tzv. jineckým souvrstvím, kde společně s Ellipsocephalus hoffi nacházíme i další trilobity (například Paradoxides či Hydrocephalus), a to svědčí o poměrně rozmanité mořské ekosystémy této dávné éry.

Srovnání s jinými lokalitami

V rámci Barrandienu nalezneme známé fosiliferní lokality i u obcí Skryje nebo Týřovice, jejichž trilobití společenstva však spadají do jiných časových horizontů. Ellipsocephalus hoffi je naopak typický právě pro středokambrické vrstvy v Jincích, které se od ostatních oblastí liší jak složením sedimentů, tak výskytem specifických rodů trilobitů. Ve světovém měřítku se podobně dochované kambrijské trilobity nacházejí například v Maroku nebo ve Spojených státech (lokalita Burgess Shale v Kanadě je sice proslulá, ale z hlediska rodu Ellipsocephalus se jedná o odlišnou fosilní faunu). Díky tomu mají jinecké vrstvy zásadní význam pro porovnávání vývojových linií raných trilobitů.

Dostupnost a sběratelská hodnota

Z historického pohledu patří Ellipsocephalus hoffi mezi poměrně hojně nalézané druhy, protože jinecké vrstvy byly dlouhodobě zkoumány jak profesionálními paleontology, tak amatérskými sběrateli. Při troše štěstí lze v povrchových lomech či opuštěných haldách objevit menší fragmenty schránek, avšak neporušené a kompletní exempláře s jasnými detaily se dnes stávají vzácnějšími. Na sběratelském trhu se jinečtí trilobiti z důvodu kulturně-paleontologického významu objevují méně často a jejich cena může být vyšší, zejména pokud jde o dokonale zachovalé jedince s precizní preparací.