Jak vybrat vltavín

Autor: Tomáš Peltrám

Při výběru vltavínu můžete zohlednit celou řadu vlastností. Základem však je, aby vás konkrétní kus na první pohled zaujal. Každý vltavín je originál a často právě první dojem rozhodne o tom, který se vám bude líbit nejvíce a ze kterého budete mít radost i poté, co jej budete držet v ruce. Pokud vám ale při výběru nestačí pouze vlastní pocit, můžete postupovat trochu systematičtěji. Mezi hlavní vlastnosti, podle kterých lze vltavíny vybírat a hodnotit, patří tvar, skulptace, barva, lokalita, stav a velikost.

Tvar

Mezi nejvíce žádané a ceněné vltavíny patří tzv. celotvary, například kapky, disky, koule, piškoty nebo činky. Dokonale zachovalé celotvary jsou však velmi vzácné, a proto mohou dosahovat vysokých cen. Zajímavou volbou mohou být také částečně zachované celotvary. Sběratelé někdy vyhledávají i neobvyklé tvary, které něco připomínají. Může jít například o srdce, anděla, zvíře, písmeno nebo jiný známý předmět. Fantazii se v tomto případě meze nekladou.

Ceněné mohou být také různé přírodní deformace, jako například rotované nebo ohlé vltavíny. Takové kusy mohou být díky svému neobvyklému vzhledu velmi zajímavým přírůstkem do sbírky.

Struktura neboli skulptace

Atraktivní struktura povrchu, odborně označovaná jako skulptace, dělá z vltavínů naprostý unikát mezi tektity. Skulptace vltavínů vznikala především dlouhodobou chemickou korozí jejich povrchu během uložení v sedimentech. Na povrch vltavínů dlouhodobě působily půdní a podzemní vody obsahující organické kyseliny, zejména huminové kyseliny a fulvokyseliny, které přispívaly k postupnému naleptávání skla a vzniku typické skulptace. V průběhu milionů let tak vznikaly charakteristické rýhy, důlky, prohlubně, žlábky a další členité povrchové útvary.

Každý vltavín má díky tomu svou vlastní jedinečnou strukturu. Prakticky nenajdete dva naprosto totožné kusy. Každý z nich je originálním dílem vytvořeným přírodou. Ve srovnání s ostatními tektity mají vltavíny mimořádně rozmanitou skulptaci, která se navíc může výrazně lišit podle konkrétní lokality.

Jednou z nejznámějších lokalit je Besednice – Ježkovna, odkud pocházejí vltavíny s mimořádně hlubokou a členitou skulptací připomínající ostny ježka. Právě podle obce Besednice a charakteristického „ježkovitého“ vzhledu vzniklo označení besednický ježek. Obecně platí, že čím je skulptace hlubší, členitější a atraktivnější, tím bývá vltavín ceněnější. Vltavíny z Besednice – Ježkovny proto patří mezi velmi vyhledávané a často také drahé sběratelské kusy.

Krásnou skulptaci však najdeme také u vltavínů z mnoha dalších lokalit, například z Malého Chlumu, Parízu, Nesměně, Korosek, Marouškova pole a řady dalších míst.

Barva

Vltavín je známý především svou charakteristickou zelenou barvou, která může mít mnoho různých odstínů. Setkat se můžeme se světle zelenými, trávově zelenými nebo olivově zelenými kusy. Některé vltavíny mohou mít také výrazně hnědé odstíny. Barvu ovlivňuje především chemické složení skla a obsah jednotlivých prvků.

Mezi sběrateli i šperkaři jsou velmi vyhledávané zejména světlé a dobře průsvitné vltavíny, výrazně zelené kusy nebo vltavíny s typickou klasickou zelenou barvou. Olivově zelené odstíny bývají obvykle méně žádané, vždy však záleží také na ostatních vlastnostech konkrétního kusu. Žlutohnědé až hnědé zbarvení je typické zejména pro některé moravské vltavíny, u kterých může být právě tato barva charakteristickým a sběratelsky zajímavým znakem.

Lokalita

Vltavíny lze sbírat také podle jednotlivých nalezišť. Mnoho lokalit má svůj charakteristický vzhled, a proto se sběratelé často snaží mít ve své sbírce vzorky z různých míst, aby mohli porovnávat rozdíly v barvě, tvaru i skulptaci.

Například vltavíny z Besednice – Ježkovny jsou známé mimořádně hlubokou skulptací. U vltavínů z Malého Chlumu se můžeme setkat se strukturou připomínající drobné drápky a často také s výrazným přírodním leskem. Lokalita Vrábče je známá například důlkovitou skulptací, zatímco některé vltavíny z Brusné mohou mít charakteristický světle až bělavě zvětralý povrch.

Vltavínových lokalit je velké množství a rozdílů mezi nimi ještě více. Na každém nalezišti sice můžeme pozorovat určité typické znaky, zároveň ale existuje řada výjimek. Vltavín z jedné lokality tak může svým vzhledem připomínat kus z úplně jiného naleziště. Je třeba mít na paměti, že jde o přírodní materiál, a proto nelze každému nalezišti přiřadit pouze jeden přesně definovaný vzhled.

Stav

Stav vltavínu patří mezi zásadní vlastnosti, které ovlivňují jeho hodnotu. Vltavíny vznikly přibližně před 15 miliony let a od té doby na ně působila celá řada přírodních procesů i činnost člověka. Vltavín mohl být poškozen již pod povrchem například tlakem a pohybem sedimentů nebo růstem kořenů. V novější době pak může dojít k poškození při zemědělské činnosti, těžbě nebo samotném vyzvedávání vltavínu ze země.

Vltavín je přírodní sklo, takže při odlomení části materiálu vzniká hladká a lesklá lomová plocha. Mezi sběrateli se pro takové poškození používá také slangové označení „prasátko“. Větší poškození by měl prodejce vždy uvádět. Obvykle se měří podle nejdelšího rozměru odlomené plošky.

Za velmi malé poškození lze považovat mikrooděrky nebo drobná poškození přibližně do 1 mm. Takové nedostatky mají na hodnotu vltavínu zpravidla nejmenší vliv a u přírodních kusů jsou poměrně běžné. Poškození kolem 2–3 mm je již pouhým okem dobře viditelné a mělo by být zohledněno v ceně. Přesto může být takový vltavín stále vhodný i do kvalitní sbírky, zejména pokud má atraktivní tvar, barvu nebo skulptaci.

Poškození o velikosti přibližně 3–5 mm už představuje výraznější vadu a cena takového kusu by tomu měla odpovídat. Při poškození nad 5 mm jde zpravidla o poměrně výrazný defekt. Takto poškozené vltavíny se často využívají například při výrobě šperků, kde lze poškozené místo vhodným zasazením částečně nebo úplně zakrýt.

Každý seriózní prodejce by měl u sběratelských vltavínů jejich stav pravdivě uvádět a případná významnější poškození neskrývat.

Velikost

Velikost je dalším faktorem, který může výrazně ovlivnit hodnotu vltavínu. Zde však vzniká častý omyl – větší automaticky neznamená cennější. Obecně jsou vltavíny nad 20 gramů méně běžné a s rostoucí hmotností jejich četnost postupně klesá. Vltavíny nad 50 gramů jsou již poměrně vzácné a kusy přesahující 80 gramů lze považovat za skutečně výjimečné.

Samotná velikost však nestačí. Aby byl velký vltavín zároveň mimořádně hodnotným sběratelským kusem, musí se jeho velikost spojit také s dalšími vlastnostmi popsanými výše. Vltavín o hmotnosti 20 gramů s nevýrazným tvarem, horší skulptací nebo větším poškozením tak může mít nižší hodnotu než dokonale zachovalý desetigramový vltavín s krásným tvarem, barvou a hlubokou skulptací.

Na co si dát při nákupu vltavínu pozor?

Na závěr je důležité dodat, že vltavíny byste měli vždy nakupovat od ověřených a důvěryhodných prodejců. Vyhýbejte se podezřele levným nabídkám, anonymním prodejcům a nedůvěryhodným internetovým tržištím. Padělky vltavínů se vyrábějí například z obyčejného zeleného skla, které může být následně tvarováno tak, aby na první pohled připomínalo přírodní vltavín.

Při výběru proto nesledujte pouze cenu. Důležitý je také původ kamene, kvalitní fotografie, pravdivě uvedený stav a důvěryhodnost samotného prodejce. O tom, jak poznat pravý vltavín od padělku, se můžete podrobněji dočíst ZDE.