Slovenský obsidián – ježek – 29,2g

Tento nedávno objevený typ obsidiánu se řadí mezi nejkrásnější obsidiány na světě. Odlišuje se od ostatních obsidiánů výraznou hlubokou strukturou, která připomíná jihočeské vltavíny (velice se podobá Besednické Ježkovně). Jejich skulptace vznikla prudkým zchlazením, rozpraskáním povrchu a následným pomalým působením půdních kyselin na daném konkrétním nalezišti, stejně tak jako u vltavínů. Konkrétní naleziště je prozatím utajováno z důvodu ochrany lokality proti nájezdům kopáčů a možné devastace krajiny. Věříme, že jakmile bude přesná lokalita nálezu odhalena a odborně prozkoumána, zájem o tento obsidián s raritním a estetickým vzhledem poroste velmi rychlým tempem po celém světě – zejména díky jeho výraznému potenciálu pro využití ve šperkařském průmyslu.

Odhadem bylo nalezeno přibližně 5 kg. Průměrná hmotnost jednotlivých kusů se pohybuje kolem 3g. Nálezy přesahující 10g jsou ojedinělé. Největší dosud nalezený exemplář váží neuvěřitelných 54g.

Zaznamenali jsme na trhu výskyt padělků, které vznikají vrtáním do známých obsidiánů z Brehova. Padělatelé se pokoušejí napodobit skulptaci, ovšem výsledek bývá nedokonalý – stopy po vrtáku jsou často patrné. Laik však padělek nemusí na první pohled poznat. Proto doporučujeme dávat pozor na původ zakoupeného obsidiánu. Naše exempláře pocházejí přímo od nálezce a ručíme za jejich pravost.

 

Obsidián je druh sopečného skla, horniny, která vzniká následkem magmatické činnosti, kdy dojde k rychlému kontaktu žhavé lávy s chladným prostředím a následnému rychlému utuhnutí. Hornina je velmi bohatá na sloučeniny oxidu křemičitého a jedná se o přírodní formu skla. Má typicky tmavou barvu v širokém spektru od černé, šedé, či červené. Obvykle je neprůsvitný, ale s klesajícím obsahem oxidu železa roste jeho průzračnost.

Výskyt obsidiánů na Slovensku je v porovnání s ostatními zdejšími neovulkanity poměrně malý. Naši předkové jej využívali pro výrobu řezných nástrojů již v paleolitu (před 2 500 000 let), ale bylo prokázáno, že se tyto nástroje uplatnily i během neolitu (před 5 000 let). V Evropě je totiž jen omezený počet primárních výskytů obsidiánů vhodných k výrobě řezných nástrojů, převážně škrabek, hrotů oštěpů nebo nožů. Z výsledků stále probíhajících výzkumů je zřejmé, že význam východoslovenského obsidiánu jako suroviny pro výrobu štípané industrie značně přesáhl lokální význam. Proto byl rozvážen po celé střední a východní Evropě a přes Balkán i ke Středozemnímu moři.

Obsidiány jsou produktem značně kyselých láv neogenního vulkanismu. Jejich vznik je úzce spjat s ryolitovým vulkanismem. Jeho výskyty tvoří okrajové části větších vulkanických těles, tvořených převážně ryolitem. Hnízda obsidiánových hlízovitých útvarů, označovaných sběrateli nesprávně jako valouny, se obvykle nacházejí v ryolitových tufech, odkud často jako odolnější materiál vyvětrává, a proto dnes svým tvarem a povrchem (skulptací) často připomíná český vltavín.

Východoslovenské obsidiány patří do skupiny nepřeměněných kyselých vulkanických skel s obsahem oxidu křemičitého (SiO₂) okolo 80 %. Vyšší kyselost zdejších láv způsobila, že obsidiány mají oproti světovému průměru vyšší obsah SiO₂ a nižší obsah vody. To je důvodem jejich větší odolnosti i vhodnosti pro výrobu štípané industrie. Podíl vody v obsidiánu je nezvykle nízký. Obsah H₂O se pohybuje mezi 0,19–0,31 %. Hustota kolísá v rozmezí 2,3–2,4 g/cm³. Porozita je výrazně pod 1 % a tvrdost dosahuje 5 až 5,5 Mohsovy stupnice.

Zdejší obsidián je průhledný. Jeho barevné odstíny jsou, v závislosti na chemickém složení, od černých, přes šedivou až po namodralé a nazelenalé, někdy se stříbřitými odlesky. Žádný jiný obsidián na světě takové barevné spektrum nenabízí!

Náhoda tomu chtěla, že výskyt obsidiánů na Slovensku se datuje před 15 000 000 lety, tedy přibližně v době, kdy vznikl i jeho český „bratr“ – vltavín, ke kterému je pro svůj vzhled často přirovnáván a v určité vzdálenosti a pod správným světlem jsou od sebe i nerozeznatelné. Samozřejmě ale při bližším prozkoumání jsou rozdíly jasné a nemůže dojít k záměně.

Zájem o obsidiány všeobecně stoupá jak v Evropě, tak i ve světě. Těm slovenským přidává na hodnotě jejich vzácný výskyt, omezené množství, unikátní barva a právě zmiňovaná podobnost s vltavíny. Současná nízká cena z něj dělá ideální kámen s vysokým potenciálem pro budoucí zhodnocení.

Obsidián je dobře opracovatelný a leštitelný, a jako surovina je skutečně vhodný pro šperkové i galanterní účely. Vyrábějí se z něj i kopie paleolitických řezných nástrojů, kamenné korále a šperky. Obsidiány lze na jednotlivých lokalitách sbírat v podobě drobných valounků od 1 do cca 20 cm v průměru. Nicméně většina valounků se pohybuje v mezích 1–5 cm. Jejich převládající barva je černá nebo černošedá. Vybroušené kameny dosahují vysokého lesku a výtěžnost broušením je srovnatelná s komerčními barvenými chalcedony.

Použit může být nejen ve formě hladkých kabošonových výbrusů nebo tabulek, ale vzhledem k tomu, že je průhledný, může být i fasetován do formy rout a stupňových výbrusů. Fasetované kameny jsou velmi efektní a vzhledem předčí tmavé záhnědy a moriony. Vzhledem ke snadné opracovatelnosti jde i o vhodnou surovinu pro plastické broušení drobných figurek, tzv. glyptik.

V každém případě si zaslouží propagaci jako jeden z velmi zajímavých a již od doby kamenné používaných materiálů. Zájem o přírodní skla stoupá sice hlavně díky tektitům, ale společně s nimi jsou připomínány i ty ostatní. Vědecká komunita uspořádala několik konferencí věnovaných výzkumům přírodních skel. V roce 1987 proběhla jedna z nich pod patronací Karlovy Univerzity v Praze. Pro tuto konferenci byly vyrobeny družstvem Granát v Turnově stříbrné šperky, jejichž dominantním kamenem byl právě východoslovenský obsidián. Ještě několik let docházely dotazy a objednávky ze zahraničí.