Slovenské obsidiány – Brehov

Slovenské obsidiány z Brehova jsou přírodní vulkanická skla pocházející z oblasti Zemplína na východním Slovensku. Patří mezi karpatské obsidiány a jejich vznik souvisí s neogenním ryolitovým vulkanismem. Novější datování stanovuje stáří obsidiánu z oblasti Brehova přibližně na 11,6 milionu let.

Pro zdejší obsidiány je charakteristická černá až šedočerná barva, dobrá průsvitnost a přirozeně skulptovaný povrch. Při silném průsvitu mohou některé exempláře vykazovat šedé, olivové, nazelenalé nebo namodralé odstíny. Jednotlivé kusy se výrazně liší tvarem, průsvitností i charakterem povrchu.

✓ Garance pravosti ✓ Reálné fotografie nabízených kusů ✓ Pečlivě vybraný sortiment ✓ Kamenná prodejna

#ShowMore#

Obsidiány z Brehova a Zemplína

Východní Slovensko patří mezi významné evropské oblasti výskytu přírodního obsidiánu. Zdroje jsou soustředěny především v oblasti Zemplínských vrchů. Brehov společně s nedalekým Cejkovem představuje významnou oblast sekundárního výskytu, kde se obsidián nachází ve formě přirozeně transportovaných a opracovaných hlíz, valounů a úlomků.

Obsidiány z oblasti Brehov–Cejkov jsou v archeologické literatuře označovány jako Carpathian 1b. Jejich chemické složení umožňuje odlišit je od dalších karpatských zdrojů obsidiánu na Slovensku, v Maďarsku a na Ukrajině.

Jak slovenský obsidián vznikl?

Obsidián je přírodní vulkanické sklo vznikající rychlým ochlazením lávy bohaté na oxid křemičitý. Tavenina ztuhne dříve, než se v ní mohou vytvořit větší minerální krystaly, a výsledný materiál si proto zachová převážně sklovitou strukturu.

Slovenské obsidiány jsou spojeny s kyselým ryolitovým vulkanismem neogenního stáří. Pro obsidián je typický skelný lesk, lasturnatý lom a schopnost vytvářet mimořádně ostré hrany.

Slovenský obsidián v pravěku

Východoslovenský obsidián představoval významnou surovinu již pro pravěké obyvatele střední Evropy. Archeologické nálezy dokládají jeho využívání od paleolitu a zejména v neolitu a dalších obdobích pravěku k výrobě štípaných nástrojů, čepelí, škrabadel a hrotů.

Geochemické analýzy archeologických artefaktů ukázaly, že obsidián ze slovenských zdrojů byl transportován na značné vzdálenosti. Materiál z oblasti Brehov–Cejkov byl nalezen také na archeologických lokalitách v dnešních Čechách a dalších částech střední Evropy.

Vzhled obsidiánů z Brehova

Obsidiány z Brehova se často nacházejí jako zaoblené až nepravidelné kusy s přirozeně členitým povrchem. Dlouhodobé působení okolního prostředí může vytvářet jamky, rýhy a další povrchové struktury, díky nimž některé exempláře na první pohled připomínají tektity.

Na čerstvém lomu je patrný typický skelný lesk a lasturnatý lom. Tenčí části mohou být při silném světle dobře průsvitné a ukazovat odstíny, které při běžném pohledu na tmavý kus nejsou patrné.

Využití slovenského obsidiánu

Díky skelnému charakteru a dobré opracovatelnosti lze slovenský obsidián brousit a leštit. Používá se jako sběratelský materiál i surovina pro kabošony, fasetované kameny, korálky a další dekorativní nebo šperkařské zpracování.

Každý nabízený exemplář z Brehova má vlastní tvar, povrchovou strukturu a stupeň průsvitnosti, takže si můžete vybrat konkrétní kus podle jeho vzhledu i velikosti.