Články o broušených kamenech

Výpis článků

Broušené kameny: Jaké minerály se skrývají za známými názvy?

Rubín, safír, smaragd nebo akvamarín patří mezi nejznámější broušené kameny. Málokdo však ví, že některé z nich jsou ve skutečnosti barevnými odrůdami stejného minerálu. Rubín a safír jsou korundy, zatímco smaragd, akvamarín a morganit patří mezi beryly. Jiné názvy označují celou skupinu příbuzných minerálů nebo konkrétní obchodní varietu.

V tomto průvodci si představíme známé broušené kameny, jejich mineralogické zařazení, typické barvy a vlastnosti. Zjistíte také, čím se jednotlivé odrůdy liší, proč může mít jeden minerál tolik různých podob a jaký je rozdíl mezi mineralogickým a obchodním názvem.

Korund: rubín a safír

Minerál: korund| Chemický vzorec: Al₂O₃| Tvrdost: 9

Rubín a safír jsou barevnými odrůdami stejného minerálu – korundu. Tento oxid hlinitý patří díky tvrdosti 9 podle Mohsovy stupnice mezi nejtvrdší přírodní minerály. Rozdílné zbarvení jednotlivých kamenů způsobují zejména stopové prvky přítomné v krystalové struktuře.

Rubín je červenou drahokamovou odrůdou korundu. Jeho charakteristické zbarvení způsobuje především chrom. Barva se může pohybovat od růžově červené až po sytě červenou s purpurovým nádechem. Při rozlišování světle červených rubínů a růžových safírů se mohou uplatňovat různé gemologické a obchodní zvyklosti.

Safír je označení pro drahokamový korund, který není klasifikován jako rubín. Nejznámější jsou modré safíry, jejichž zbarvení souvisí především s přítomností železa a titanu. Safíry však mohou být také růžové, žluté, zelené, oranžové, fialové nebo bezbarvé.

Zajímavost: Korundy mohou obsahovat usměrněné mikroskopické inkluze, které při vhodném vybroušení do kabošonu vytvářejí efekt hvězdy. Takové kameny se označují jako hvězdné rubíny nebo hvězdné safíry.
Beryl: smaragd, akvamarín a morganit

Minerál: beryl| Chemický vzorec: Be₃Al₂Si₆O₁₈| Tvrdost: 7,5–8

Beryl patří mezi cyklosilikáty a představuje další příklad minerálu s mimořádně rozmanitým zbarvením. Jeho chemicky čistá podoba je bezbarvá, zatímco příměsi dalších prvků vytvářejí zelené, modré, růžové nebo žluté varianty.

Smaragd je sytě zelenou až modrozelenou odrůdou berylu. Zbarvení způsobuje chrom, vanad nebo jejich kombinace. Smaragdy často obsahují viditelné inkluze a vnitřní trhliny, které mohou snižovat jejich odolnost vůči nárazu.

Akvamarín je modrou až zelenomodrou odrůdou berylu. Za jeho zbarvení odpovídá železo. Název pochází z latinského označení mořské vody a odkazuje na charakteristické odstíny tohoto kamene.

Morganit představuje růžovou až broskvově zbarvenou odrůdu berylu. Jeho barva souvisí především s přítomností manganu. Ve šperkařství jsou oblíbené zejména jemně růžové broušené kameny.

Mezi další odrůdy berylu patří heliodor, který má žlutou až zlatožlutou barvu, a bezbarvý goshenit. Vzácnou barevnou varietou je také červený beryl.

Zajímavost: Smaragd a akvamarín mají stejný základní chemický vzorec. Jejich charakteristické barvy se liší především díky přítomnosti odlišných barvicích prvků.
Granáty: mnohem více než červené kameny

Minerální skupina: granáty| Tvrdost: přibližně 6,5–7,5

Na rozdíl od korundu nebo berylu není granát jediným minerálním druhem. Jedná se o skupinu příbuzných silikátových minerálů, které mají podobnou krystalovou strukturu, ale liší se chemickým složením.

Granáty si většina lidí spojuje s červenou barvou, zejména díky tradičním českým granátům. Ve skutečnosti však existují také oranžové, zelené, žluté, růžové nebo fialové granáty.

Pyrop je často sytě červený až purpurově červený granát. Do tohoto minerálního druhu patří také tradiční český granát.

Almandin má obvykle tmavě červené až červenohnědé zbarvení. Společně s pyropem vytváří směsnou řadu, z níž pocházejí například růžové až purpurové rodolity.

Spessartin vyniká především oranžovým až oranžovočerveným zbarvením. Intenzita barvy se liší podle konkrétního chemického složení.

Grossulár se může vyskytovat v zelené, žluté, oranžové i dalších barvách. Mezi jeho známé variety patří zelený tsavorit a oranžově až hnědavě zbarvený hessonit.

Andradit představuje další druh granátu. Jeho zelená drahokamová odrůda se nazývá demantoid.

Zajímavost: Tsavorit, demantoid a rodolit nejsou tři samostatné minerální druhy. Jde o názvy konkrétních drahokamových variet granátů.
Křemen: ametyst, citrín a záhněda

Minerál: křemen| Chemický vzorec: SiO₂| Tvrdost: 7

Křemen patří mezi nejrozšířenější minerály zemské kůry a vytváří řadu známých drahokamových odrůd. Základní chemické složení zůstává stejné, jednotlivé barevné varianty se však liší přítomností stopových prvků, strukturálních poruch a jejich reakcí na přírodní záření.

Ametyst je fialovou odrůdou křemene. Jeho zbarvení souvisí s přítomností železa a barevných center vznikajících působením přírodního záření. Kameny mohou mít světle levandulové až sytě fialové odstíny.

Citrín je žlutou až oranžovou odrůdou křemene. Přírodní citríny existují, významná část citrínů na trhu však vzniká tepelnou úpravou ametystu nebo záhnědy.

Záhněda je kouřově šedou až hnědou odrůdou křemene. Její charakteristické zbarvení vzniká v souvislosti se strukturálními defekty krystalu a působením přírodního záření.

Křišťál je čirou, bezbarvou odrůdou křemene. Ametrín je naproti tomu dvoubarevná odrůda, v níž se v jednom krystalu kombinují fialové oblasti ametystu a žluté až oranžové oblasti citrínu.

Zajímavost: Ametyst a citrín jsou odrůdami stejného minerálu. U některých ametystů může zahřátí způsobit změnu fialového zbarvení na žluté až oranžové.
Turmalíny: mimořádná rozmanitost barev

Minerální skupina: turmalíny| Tvrdost: 7–7,5

Turmalíny představují rozsáhlou skupinu minerálů s komplexním chemickým složením. Právě proměnlivé zastoupení chemických prvků umožňuje vznik mimořádně širokého spektra barev.

Mezi nejznámější mineralogické druhy patří elbait, skoryl a dravit. Ve šperkařství se však často používají tradiční názvy barevných variet, které samy o sobě neurčují přesný mineralogický druh.

Rubelit je označení pro růžové až červené turmalíny. Název se používá zejména pro výrazněji zbarvené kameny.

Verdelit označuje zelený turmalín. Jeho odstíny se mohou pohybovat od světle zelené až po tmavě zelenou.

Indigolit je modrou až modrozelenou barevnou varietou turmalínu.

Melounový turmalín je vícebarevný turmalín, který typicky vykazuje růžový střed a zelené okrajové části krystalu.

Zvláštní pozornost si zaslouží také turmalíny typu Paraíba, známé výraznými modrými až zelenými odstíny souvisejícími s přítomností mědi.

Zajímavost: Jeden krystal turmalínu může vykazovat několik různých barev současně. Barevné zóny vznikají změnami chemického složení během růstu krystalu.
Topaz: od bezbarvého až po sytě modrý

Minerál: topaz| Tvrdost: 8

Topaz je samostatný minerální druh ze skupiny ostrovních silikátů. V přírodě se vyskytuje v bezbarvé, žluté, oranžové, růžové, hnědé i modré podobě.

Modré topazy jsou ve šperkařství velmi oblíbené. Přirozeně modré topazy existují, výrazné modré odstíny na trhu však zpravidla vznikají úpravou původně bezbarvých kamenů ozařováním a následným zahříváním.

Sky Blue označuje zpravidla světle modrý odstín připomínající jasnou oblohu.

Swiss Blue se používá pro výrazně modré, často jasné a syté kameny.

London Blue označuje obvykle tmavší modré topazy, často se šedavým nebo zelenavým podtónem.

Tyto názvy jsou obchodním označením barevných odstínů, nikoli názvy samostatných minerálů. Hranice mezi jednotlivými kategoriemi nejsou mineralogicky pevně stanovené.

Zajímavost: Ačkoli má topaz vysokou tvrdost, vykazuje dokonalou štěpnost v jednom směru. Při nárazu se proto může rozštěpit. Tvrdost totiž vyjadřuje odolnost proti poškrábání, nikoli proti rozbití.
Tanzanit a kunzit: odrůdy zoisitu a spodumenu

Některé známé drahokamy nesou vlastní obchodní nebo varietní názvy, přestože jejich mineralogické zařazení je odlišné. Typickými příklady jsou tanzanit a kunzit.

Tanzanit je modrou až modrofialovou drahokamovou odrůdou minerálu zoisitu. Jeho zbarvení souvisí především s přítomností vanadu. Pro tanzanit je charakteristický výrazný pleochroismus, díky němuž může kámen při pohledu z různých krystalografických směrů vykazovat odlišné barvy.

Tanzanit pochází z oblasti Merelani na severu Tanzanie. Na trh se běžně dostávají tepelně upravované kameny, u nichž zahřátí zvýrazňuje modré až fialové zbarvení.

Tvrdost tanzanitu: přibližně 6–7 podle Mohse.

Kunzit je růžovou až fialově růžovou drahokamovou odrůdou spodumenu. Za jeho zbarvení odpovídá zejména mangan. Podobně jako tanzanit vykazuje pleochroismus.

Spodumen patří mezi pyroxeny. Vedle růžového kunzitu je známá také zelená drahokamová odrůda hiddenit. Kunzit má dokonalou štěpnost a jeho barva může při dlouhodobém působení silného světla blednout.

Tvrdost kunzitu: přibližně 6,5–7 podle Mohse.

Další známé broušené kameny

Kromě výše uvedených skupin existuje řada dalších drahokamů, které se běžně opracovávají fasetovým brusem nebo do kabošonů. Některé z nich bývají díky podobnému vzhledu zaměňovány za jiné minerály.

Spinel je samostatným minerálním druhem s chemickým vzorcem MgAl₂O₄. Vyskytuje se v červené, růžové, modré, fialové i dalších barvách. Červené spinely byly v minulosti často zaměňovány za rubíny. Přestože mohou vypadat podobně, jde o dva odlišné minerály.

Zirkon je přírodní minerál s chemickým vzorcem ZrSiO₄. Vyniká vysokým indexem lomu a výraznou disperzí světla, která se u některých broušených kamenů projevuje barevnými záblesky. Vyskytuje se v bezbarvé, modré, žluté, hnědé, červené i zelené podobě. Přírodní zirkon není totéž co syntetická kubická zirkonie.

Peridot je drahokamové označení pro žlutozelený až zelený olivín, zpravidla ze směsné řady forsterit–fayalit. Jeho charakteristická zelená barva souvisí především se železem.

Opál je hydratovaný oxid křemičitý s proměnlivým obsahem vody. Na rozdíl od většiny zde uvedených drahokamů nemá pravidelnou krystalovou strukturu. Drahé opály jsou známé charakteristickou hrou barev, která vzniká interakcí světla s uspořádanými strukturami mikroskopických kuliček oxidu křemičitého. Často se brousí do kabošonů, které umožňují tento optický jev dobře pozorovat.

Prohlédnout opály

Minerál, odrůda nebo obchodní název?

Při označování broušených kamenů je důležité rozlišovat mezi mineralogickým druhem, minerální skupinou, odrůdou a obchodním názvem. Jednotlivá označení totiž nemají stejný význam.

Minerální druh je minerál definovaný chemickým složením a krystalovou strukturou. Příkladem je korund, beryl nebo topaz.

Minerální skupina zahrnuje několik příbuzných minerálních druhů. Příkladem jsou granáty nebo turmalíny.

Odrůda označuje variantu minerálu, která se liší například barvou nebo jinou vlastností. Typickými příklady jsou rubín, ametyst nebo akvamarín.

Obchodní název představuje označení používané při prodeji. Může vyjadřovat například specifický barevný odstín, jako v případě názvů Swiss Blue nebo London Blue u modrých topazů.

Jak se vybírá brus kamene?

Ne každý kámen se opracovává stejným způsobem. Volba brusu závisí na průhlednosti, barvě, vnitřních inkluzích, štěpnosti a optických vlastnostech konkrétního materiálu.

Fasetový brus využívá soustavu rovných plošek, které odrážejí a lámou světlo. Často se používá u rubínů, safírů, granátů, topazů, akvamarínů nebo zirkonů.

Kabošonový brus má obvykle hladkou, vypouklou horní část. Je vhodný například pro opály, kameny s efektem kočičího oka nebo hvězdné rubíny a safíry.

Důležitá je také orientace původního krystalu. Některé minerály vykazují pleochroismus, jiné mají výraznou štěpnost nebo barevné zóny. Zkušený brusič proto musí při opracování zohlednit nejen požadovaný tvar, ale především vlastnosti samotného kamene.

Více o jednotlivých způsobech broušení a o tom, jak brus ovlivňuje vzhled a hodnotu kamene, najdete v našem článku Jak se brousí drahé kameny a proč je brus tak důležitý

Závěrem

Svět broušených kamenů je mnohem rozmanitější, než se může na první pohled zdát. Některé názvy označují samostatné minerální druhy, jiné jejich barevné odrůdy nebo celé skupiny příbuzných minerálů. Rozlišování těchto pojmů pomáhá lépe porozumět vlastnostem jednotlivých kamenů i jejich vzájemným vztahům.

Pokud vás některý z uvedených kamenů zaujal, můžete si prohlédnout naši nabídku přírodních broušených kamenů. U jednotlivých produktů najdete fotografie konkrétních kusů a informace o jejich vlastnostech.

Prohlédnout nabídku broušených kamenů

✓ Garance pravosti ✓ Reálné fotografie ✓ Kamenná prodejna

Autor: Terezie Laubrová

Tento článek je chráněn autorským právem podle zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon. Jakékoli kopírování, šíření nebo jiné využití obsahu bez předchozího písemného souhlasu autora je zakázáno. Porušení autorských práv může být trestáno podle občanskoprávních i trestněprávních předpisů, včetně náhrady škody a sankcí dle § 270 trestního zákoníku.

Jak se brousí drahé kameny a proč je brus tak důležitý?

Surový drahý kámen může na první pohled působit poměrně nenápadně. Teprve vhodně zvoleným broušením lze u mnoha minerálů výrazně zvýraznit jejich barvu, průhlednost, lesk a především způsob, jakým kámen pracuje se světlem. Z přírodního krystalu nebo úlomku tak může vzniknout broušený kámen vhodný například k zasazení do šperku.

Broušení přitom není pouze otázkou vytvoření pěkného tvaru. Brusič musí při práci zohlednit vlastnosti konkrétního minerálu, původní tvar suroviny, její barvu, inkluze, případné praskliny i to, kolik materiálu bude při broušení odstraněno. Výsledkem je často určitý kompromis mezi vzhledem, optickými vlastnostmi a zachováním co největší části původního kamene.

Proč se drahé kameny brousí?

Jedním z hlavních důvodů je práce se světlem. U fasetovaného kamene nejsou jednotlivé rovné plošky – fasety – rozmístěny náhodně. Jejich úhly, velikost a vzájemné uspořádání ovlivňují, kudy světlo do kamene vstoupí, jak se uvnitř odrazí a kolik světla se následně vrátí směrem k pozorovateli.

Dobře navržený brus proto může kámen opticky výrazně oživit. Při pohledu na něj vznikají světlé a tmavé kontrasty, odlesky a při pohybu kamene také záblesky. Důležitou součástí kvality brusu je vedle proporcí také symetrie jednotlivých faset a kvalita jejich vyleštění.

Právě proto mohou dva kameny stejného minerálu, podobné barvy, čistoty a hmotnosti působit po vybroušení velmi rozdílně. Kvalita brusu může výrazně ovlivnit celkový vzhled kamene.

Co může broušení na kameni zvýraznit?

Vhodně zvolený brus může u průhledných a průsvitných kamenů zdůraznit několik vlastností, které nemusí být na surovém materiálu na první pohled patrné.

  • Barvu – vhodná orientace a proporce mohou ovlivnit, jak intenzivně barva kamene působí.
  • Lesk – dokonale vyleštěné fasety umožňují světlu lépe se odrážet od povrchu.
  • Průhlednost – odstraněním hrubého povrchu a jeho vyleštěním může lépe vyniknout přirozená průhlednost kamene.
  • Optickou hru – správně umístěné fasety vytvářejí kontrast a světelné záblesky.
  • Tvar – z nepravidelné suroviny lze vytvořit kámen vhodný pro konkrétní typ šperku.

Neznamená to však, že každý minerál je po vybroušení automaticky hodnotnější. U sběratelských minerálů může být naopak nejcennější právě přirozeně vyvinutý krystal a jeho původní přírodní forma.

Jak se drahé kameny brousí?

Konkrétní postup závisí na druhu minerálu, velikosti a kvalitě suroviny i typu požadovaného brusu. Základní princip je však u fasetovaných kamenů podobný.

1. Posouzení surového kamene

Ještě před samotným broušením je potřeba určit, jak bude výsledný kámen orientovaný a jaký tvar má z dané suroviny smysl vytvořit. Brusič hodnotí například původní tvar kamene, barvu a její rozložení, průhlednost, inkluze, praskliny nebo případnou štěpnost minerálu.

Důležité je také rozhodnutí, zda dát přednost větší výsledné hmotnosti, nebo část materiálu odstranit a vytvořit proporčně dokonalejší kámen. U barevných kamenů je zároveň velmi důležité zachovat nebo vhodně zvýraznit jejich barvu.

2. Řezání suroviny

Větší kus suroviny může být nejprve rozřezán. Odstranit lze části s výraznými prasklinami, nevhodně umístěnými inkluzemi nebo materiál, který by výslednému tvaru kamene nepomohl.

3. Vytvoření základního tvaru

Následuje předbroušení, při kterém kámen získává přibližný obrys budoucího brusu. Z nepravidelné suroviny tak postupně vzniká například ovál, kruh, kapka, cushion nebo jiný zvolený tvar.

4. Upevnění kamene

Při přesném fasetování se malý kámen běžně nedrží přímo mezi prsty. Proto se upevňuje na speciální tyčinku označovanou jako dop. Ta umožňuje kámen přesně nastavovat vůči brusnému kotouči.

5. Broušení jednotlivých faset

Při fasetování se kámen postupně přikládá k brusnému kotouči. Facetovací zařízení umožňuje kontrolovat polohu i úhel jednotlivých faset a vytvářet tak pravidelnou strukturu brusu.

U většiny fasetovaných kamenů můžeme rozlišit tři základní části:

  • korunu – horní část kamene,
  • rundistu – obvodovou část oddělující korunu a spodní část kamene,
  • pavilon – spodní část kamene.

U mnoha brusů se na horní části nachází také větší rovná faseta označovaná jako tabulka.

6. Leštění

Po vytvoření jednotlivých faset následuje jejich jemné leštění. Právě kvalita povrchu má velký vliv na výsledný lesk kamene. Faseta může být správně umístěná a mít vhodný úhel, ale pokud zůstane špatně vyleštěná, kámen nebude působit tak čistě a výrazně.

postup_brouseni

Co se stane, když je kámen vybroušen špatně?

Velký počet faset ještě automaticky neznamená kvalitní brus. Velmi důležité jsou jejich úhly, proporce, symetrie, vzájemné navazování a kvalita vyleštění.

Jedním z typických problémů u fasetovaných barevných kamenů je tzv. okno neboli windowing. Pokud jsou proporce spodní části kamene příliš mělké vzhledem k optickým vlastnostem daného minerálu, část světla může projít skrz kámen místo toho, aby se vrátila zpět směrem k pozorovateli. Při pohledu shora pak bývá uprostřed viditelná průhledná nebo výrazně světlejší oblast.

Na výsledný vzhled mohou mít vliv také příliš rozsáhlé tmavé oblasti, z nichž některé mohou být způsobeny tzv. extinkcí. Cílem kvalitního návrhu proto není pouze vytvořit pravidelný tvar, ale najít vhodnou rovnováhu mezi návratem světla, barvou, kontrastem a proporcemi kamene.

extinkce

Proč nelze všechny minerály brousit úplně stejně?

Různé minerály mají rozdílné fyzikální a optické vlastnosti. Významnou roli hraje například index lomu, tedy vlastnost související s tím, jak se světlo při průchodu materiálem mění a láme.

Ametyst, akvamarín, granát, topaz nebo zirkon proto nemusí při stejných úhlech faset pracovat se světlem úplně stejně. Brusič musí způsob broušení přizpůsobit konkrétnímu materiálu.

Důležitá může být také barva. Některé surové kameny mají barvu rozloženou nerovnoměrně nebo vykazují při pohledu z různých směrů rozdílné barevné odstíny. Správná orientace budoucího brusu tak může výrazně ovlivnit výsledný vzhled.

Je broušený kámen lepší než surový?

Ne vždy. Broušený a surový kámen mají jednoduše jiný účel.

U transparentního materiálu určeného například do šperku může být fasetový brus velkou výhodou, protože dokáže výrazně zvýraznit optické vlastnosti, barvu a lesk. Pravidelný tvar navíc umožňuje kámen snadněji zasadit do šperku.

Pro sběratele minerálů však může být mnohem zajímavější přirozeně vyvinutý krystal. Broušením by totiž byla jeho původní krystalová forma nenávratně odstraněna.

Broušený a surový kámen nejsou lepší a horší variantou stejné věci. Surový kámen ukazuje především přirozenou podobu minerálu, zatímco vhodně zvolený brus může naplno ukázat jeho optické vlastnosti.

surovy_vs_brus_1

Ne každý kámen se fasetuje

Fasetový brus je pouze jedním ze způsobů opracování minerálů. Transparentní kameny, jako jsou například topazy, granáty, akvamaríny, zirkony, safíry nebo některé ametysty, se často brousí do mnoha jednotlivých faset.

U jiných kamenů může být vhodnější kabošon. Ten má obvykle hladkou, vypouklou horní část bez klasických rovných faset. Kabošonový brus se používá nejen u neprůhledných a průsvitných materiálů, ale také u kamenů se specifickými optickými jevy.

Typickým příkladem jsou kameny vykazující kočičí oko nebo asterismus, tedy optický efekt připomínající hvězdu. Správně orientovaný kabošon umožňuje tyto jevy dobře zobrazit, zatímco běžný fasetový brus by je mohl potlačit.

Precizní brus a běžný komerční brus

Ani mezi fasetovanými kameny není kvalita zpracování vždy stejná. Běžný komerční brus může být pěkný, vhodný do šperku a cenově dostupný, ale jednotlivé fasety nemusí být dokonale symetrické nebo na sebe naprosto přesně navazovat.

U precizního fasetového brusu je zpravidla kladen výrazně větší důraz na přesnost jednotlivých úhlů, symetrii, pravidelnost faset, jejich vzájemné napojení a kvalitu vyleštění. Rozdíl může být patrný zejména při bližším pohledu na kámen a při jeho pohybu ve světle.

Komerční brus přitom není automaticky špatným brusem. Při jeho výrobě může být větší důraz kladen například na zachování hmotnosti původní suroviny a dostupnější výslednou cenu. U precizního broušení může být naopak kvůli dosažení požadovaných proporcí nutné odstranit větší množství materiálu.

Proto u broušených kamenů nestačí sledovat pouze počet karátů. Dva stejně těžké kameny mohou mít rozdílné proporce, kvalitu fasetování i výsledný vzhled.

Co tedy u broušeného kamene sledovat?

Při výběru broušeného kamene je vhodné neposuzovat pouze jeho velikost nebo hmotnost. Důležitý je celkový dojem, který kámen vytváří.

  • barva a její rozložení,
  • čistota a viditelné inkluze,
  • proporce kamene,
  • symetrie brusu,
  • navazování jednotlivých faset,
  • kvalita leštění,
  • případné výrazné okno nebo tmavé oblasti,
  • a samozřejmě samotný druh a kvalita použitého minerálu.

Krása broušeného kamene tak nevzniká pouze díky přírodnímu materiálu ani pouze díky práci brusiče. Je výsledkem kombinace obojího – kvalitní suroviny a vhodně zvoleného způsobu jejího zpracování.

Použité odborné zdroje

Při přípravě článku jsme vycházeli mimo jiné z odborných materiálů Gemological Institute of America (GIA), které se věnují broušení, konstrukci fasetovaných kamenů a hodnocení kvality brusu.

Autor: Terezie Laubrová

Tento článek je chráněn autorským právem podle zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon. Jakékoli kopírování, šíření nebo jiné využití obsahu bez předchozího písemného souhlasu autora je zakázáno. Porušení autorských práv může být trestáno podle občanskoprávních i trestněprávních předpisů, včetně náhrady škody a sankcí dle § 270 trestního zákoníku.

Ovládací prvky výpisu

2 položek celkem