Impaktní sklo Lonar 2g – Kráter Lonar, Maháráštra, Indie

Toto impaktní sklo pochází z okolí kráteru Lonar ve státě Maháráštra. Vzniklo při dopadu meteoritu před přibližně 50 tisíci lety. Při dopadu se uvolnilo obrovské množství energie, které během zlomků sekundy roztavilo okolní horniny a část této taveniny byla vymrštěna vysoko do atmosféry. Během letu se kapky roztavené horniny rychle ochladily a ztuhly do podoby přírodního impaktního skla.

Kráter Lonar má průměr přibližně 1,8 km a hloubku kolem 150 metrů. Je vyhlouben v čedičových lávách rozsáhlé vulkanické provincie Deccan Traps, která vznikla před asi 65 miliony let. Právě díky tomu je Lonar mimořádně významný – jde o nejlépe zachovaný jednoduchý impaktní kráter na Zemi vytvořený v kontinentálních čedičových horninách.

Impaktní skla z Lonaru se vyskytují v mnoha tvarech – od nepravidelných úlomků přes aerodynamické kapkovité a protáhlé formy až po drobné kulovité částice vzniklé během letu roztavené hmoty. Většina vzorků je černá až tmavě hnědá, často s matným povrchem způsobeným kolizemi s prachem a popelem v oblaku vyvrženého materiálu. Menší část exemplářů má hladký, lesklý povrch, který vznikl při letu mimo hlavní oblak ejecta. Některé kusy nesou na povrchu drobné skleněné kuličky nebo vlákna, vzniklé přichycením dalších kapek taveniny během letu.

Chemické složení impaktního skla velmi dobře odpovídá místním čedičovým horninám. V některých vzorcích byly nalezeny i příměsi materiálu z mezivrstev sedimentů, které byly při dopadu rovněž roztaveny. Moderní mikroskopické výzkumy navíc odhalily nanočástice kovů, jako je železo, chrom, měď, zinek, stříbro nebo zlato, které vznikly kondenzací z extrémně horké impaktní páry. Tyto objevy potvrzují, že impaktní skla z Lonaru představují unikátní záznam procesů probíhajících při meteorických dopadech za extrémních tlaků a teplot.

Díky svému původu, vzácnosti a vědeckému významu patří impaktní skla z Lonaru mezi nejzajímavější přírodní skla na světě. Jsou vyhledávána nejen sběrateli meteoritů a impaktitů, ale také geology a planetárními vědci, protože poskytují cenné informace o procesech, které formovaly povrch Země i dalších kamenných těles Sluneční soustavy.